Vystavování se chladu (chcete-li otužování) je velmi stará metoda pro udržení dobrého zdraví. Není to ale jen způsob, jak zlepšit svou imunitu, ale také způsob, jak pozitivně ovlivnit regeneraci po tréninku a brutálně spalovat tuk.

1) Spalování tuku

Lidé, kteří se pravidelně vystavují chladu, mají oproti běžným lidem zvýšený energetický výdej, a to až mnohonásobně. Je tomu tak díky vyššímu zastoupení hnědé tukové tkáně. Existují tedy dva druhy tuku – bílý tuk a hnědý tuk. Hnědý tuk je typ tuku, který jsme měli všichni krátce po narození paravertebrálně mezi lopatkami a na krku, v oblasti velkých cév a kolem orgánů. Chránil nás před prochladnutím, protože jsme ještě neměli plně vyvinutou svalovou termogenezi. Na rozdíl od bílého tuku totiž hnědý tuk neslouží jako zásobárna energie, nýbrž jako tepelná elektrárna – uvolňuje energii ve formě tepla. Během dospívání dochází k jeho úbytku a postupné přeměně na tuk bílý (zásobní).

Malé množství hnědého tuku ale přetrvává i do dospělosti a je rozptýleno mezi bílým tukem *. To nám umožňuje zvýšit jeho množství na úkor bílého tuku i ve starším věku a zvýšit tím svůj energetický výdej prostřednictvím termogeneze (tvorby tepla). Nejefektivnější a přirozený způsob, jak toho dosáhnout je pravidelné vystavování se chladu – tzv. chladová termogeneze. Při pravidelném působení chladu na organismus bude tělo nuceno zajistit dostatek tepla pro ochranu orgánů a začne postupně přeměňovat buňky bílého tuku na buňky hnědého tuku. Tyto buňky budou spotřebovávat energii – přijaté kalorie na teplo. Čím více pak hnědého tuku máte, tím více energie jste schopni v extrémních podmínkách přeměnit na teplo a tím více energie vydáte. Pro maximalizaci spalování tuku byste správně měli po působení chladu okamžitě začít aerobně cvičit (nejlépe běh nebo kolo).

Aplikujme si to na příkladu. Michael Phelps přijímal v přípravě na Olympijské hry přes 12 000 kalorií, aby dokázal zregenerovat svůj trénink. Všichni jeho soupeři, dokonce i vědci si lámali hlavu, jak je to možné. Při plavání, i přes vysoký objem tréninku, prostě nelze vydat tak vysoké množství energie. Až dlouho poté došli k racionálnímu vysvětlení – celou dobu totiž přehlíželi podmínky, v jakých Phelps trénoval. Jeho trénink se odehrával ve studené vodě o teplotě asi 10 °C, čímž si Phelps vytvořil ideální podmínky k extrémnímu spalování kalorií (tuku) a zároveň zaznamenal obrovský výkonnostní progress.

Příkladem mohou být také horolezci. V extrémně nízkých teplotách je jejich energetický výdej více než neskutečný a ne že mohou, ale dokonce musí jíst vysoce kalorická jídla, aby vůbec přežili. V posledních úsecích cesty není nic neobvyklého, když konzumují čisté máslo.

* Poznámka: Obézní lidé mají více hnědého tuku než hubení, ale je méně tepelně aktivní.

2) Urychlení regenerace a zlepšení sportovního výkonu

Chladovou terapii využívá mnoho vrcholových sportovců v rámci regenerace. Léčba chladem uvolňuje namožené svaly a umožňuje velmi rychle zregenerovat náročné a často vícefázové tréninky. Nejznámějším způsobem je lokální ochlazování nohou studenou sprchou (oblíbené u fotbalistů) nebo ledová vana.

3) Lepší imunita

Adaptace na chlad je způsob, jakým můžeme maximalizovat svůj imunitní systém. Jak to funguje? Člověk neadaptovaný na chlad reaguje na teplotní změny nepodmíněným reflexem – narušují se termoregulační procesy a chlad proniká kůží k vnitřním orgánům. Tento člověk má oslabenou imunitu a je náchylnější k onemocnění. Naopak člověk dobře adaptovaný na chlad reaguje podmíněným reflexem – cévy na pokožce se stahují, což brání ztrátě tepla z tělesného jádra a umožňuje udržet stálou vnitřní teplotu kolem důležitých orgánů. Takový člověk je pak odolnější a méně podléhá nemocem.

Pokožka plní mnoho důležitých funkcí: chrání tělo před vnějšími vlivy (kožní bariéra), účastní se termoregulace a vylučuje škodlivé látky ven z těla (pot). Kůže obsahuje neskutečné množství receptorů, které slouží jako komunikace mezi vnějším a vnitřním prostředím. Chlad tyto receptory stimuluje, tím vyvolává silnou termoregulační odpověď a očistu organismu od odpadních látek a škodlivin. Díky vystavování se chladu očistíme tělo od škodlivin a dlouhodobě si budujeme silnou imunitu, kterou nám nezajistí ani většina multivitaminových doplňků.

Metody léčby chladem

Otužování je nutné provádět postupně a systematicky, aby organismus nedostal šok. Příliš prudký začátek může způsobit celkovou únavu, nachlazení a ztrátu motivace k dalšímu pokračování, ale také vážné zdravotní potíže jako jsou křeče a spazmy v krční oblasti. V následujících odstavcích jsou seřazeny metody ochlazování těla od těch nejšetrnějších pro začátečníky, až po extrémní pro pokročilé.

Voda

• Polévání končetin
• Polévání celého těla
  Teplota vody má být ze začátku stejná jako teplota kůže v oblasti srdce (asi 34 stupňů) a postupně se bude snižovat na cílovou teplotu 10-12 °C. Uvádí se, že by měla být voda každý den vždy o 1 °C chladnější. Lepší je se řídit vlastními pocity – až se bude teplota vody zdát příjemná (ani moc studená ani teplá), snižte ji. S poléváním vodou se začíná vždy od končetin směrem nahoru.
• Ledová lázeň (vana s ledem)

.
Vzduch

• Otužování se na čerstvém vzduchu (dechová cvičení)
• Chůze v chladném počasí s minimem oblečení
• Běh s poloobnaženým tělem (nejdříve v chladnějším počasí, později v zimě)

.
Kryoterapie

Kryoterapie je proces, při kterém působí na organismus extrémní teploty pod bodem mrazu (-100 až – 160 °C) po dobu 1-3 minut. Provádí se lokálně na určitou oblast těla nebo celkově.

Celý mechanismus chladové termogeneze funguje jen tehdy, pokud je prováděna pravidelně. Při delší přestávce se vrátíte na výchozí bod a budete muset začít opět od začátku.

Seznam použité literatury a zdroje
SVITKOVSKAJA, L. Léčba chladem – Voda, Vzduch, Kryoterapie. Praha: Eugenika, 2009, 261 s. ISBN: 978-80-8100-136-9.
http://www.healthycold.com/files/file/Terapie%20chladem%20-%20kryoterapie%20Kryosauna%20-%20%20kryokomora%20Cryomed%20CZ.pdf